Den D

27. ledna 2009 v 10:14 | Kájiii |  Talentové zkoušky

Vědecká kresba a ilustrace



Talentové zkoušky na státní SUŠ Ostrava se konaly 12.-13.ledna 2009. Každý uchazeč musel mít s sebou 25 domácích prací a pomůcky k plnění zadaných úkolů na škole (na seznamu, který nám zaslali poštou, bylo take spostu věcí které jsme nepotřebovali). První den to všechno vypuklo kolem 8.hodiny ranní a roztřídili nás do skupin. Holky, které byly se mnou byly moc sympatické a panovala tam příjemná atmosféra. Jako první nás odvedli do třídy, kde jsme měly plnit 1.úkol temperovými barvami a to na téma "Cesta za pokladem". Nápadů byla spousta,ale některým nějak nevycházel čas na dokončení a strhávaly se body. Podle mě je čas 2,5 hodiny přiměřený vzhledem k tomu, že jsme malovaly na formát A3. Jako další nás čekala kresba portrétu přírodním uhlem na balící papír, podle živého modelu,nebo spíše modelky:).Slečna/paní byla moc milá a povídala si s námi.Myslím, že se všem celkem povedla i když já jsem z ní udělala trochu černošku a strhli mi body:( Po tomhle jsme měli přestávku na oběd,na který jsem šla s mou novou kamarádkou Míšou s kterou jsem se seznámila při zkouškách,byla ve stejné skupině.Úplně jsme žasly nad množstvím obchodů už proto, že ani jedna nejsme z Ostravy.Po hodině jsme se opět vraceli do školy a pracovali na 3.zadání což byla kresba tužkou opět na formát A3. Bylo to příšerně složité zátiší. Na stole bylo naaranžováno-hrnek, krychle, kniha, láhev a froté ručník a paní profesorka nás nabádala abychom co nejpřesněji vyjádřili povrch materiálu..asi si myslela, že umíme čarovat. Za 2,5 hodiny práce přišel odpočinek a také veliké napětí a stres, opravdu to nikomu nepřeji..Nechali nás třičtvtě hodiny venku, aby mohli rozhodnout kdo půjde z kola ven. A mezitím přijeli rodiče a Míšin taťka. Když už nadešel ten čas, shromáždili nás na chodbě tak , aby bylo slyšet osobu s výsledky..Byli jsme označeni číslem(já 117) a pán na schodech četl pouze ty čísla které postupují dál.Já i Míša jsme byly nimi,bohužel i tak se naše skupina rozpadla..:( Byl to jeden z nejnáročnějšich dnů, jasně spousta lidí si řekne že to je v klidu načmárat 3 obrázky a jet domů, ale musím říct že večer mi škubala ruka, a bolest zad ze stojanu taky parádní:D Žádný med, chce to soustředění. Druhý den ráno opět nástup před branou školy a opravdu jsem viděla jen minimum lidí v tu chvíli mi došlo kolik jich odešlo..Na můj obor se hlásilo 24 lidí a neodvážím se říct kolik jich asi postoupilo.Jako 4 úkol byla perokresba, doslova jsem se třepala, protože pouze perem jsem nikdy nekreslila a nikdo mi neřekl, že bych se měla trochu procvičit. Nějak jsem to zvládla s mým osobním rádcem Míšou :DxD. Taky se mi podařilo udělat pár kaňek,ale podle toho jak tam sprostá slova lítala vzduchem jsem pochopila, že ostatní na tom nejsou lépe.Opět to spousta děvčat nestihlo, ale nebyla to vada na kráse jelikož to měly vážně úžasné, má zaostalost v tomto směru byla znát:( Posledním úkolem byla malba zátiší suchým pastelem( křídou). Když jsem viděla co to je na stole málem mě odvezli. Myslela jsem že to v životě nenakreslím- pár lyžařských rukavic, jedna bota balerína, fotbalová šála, termoska, kousek tílka, něco co si nepamatuji:D a příšerně barevná, pruhovaná zimní čepice..no katastrofa, ale všechno jde..Potom konečně přestávka na oběd, který jsem však strávila v Prioru, protože jsem si byla jistá, že pokud něco sním tak to těma nervama půjde zase rychle ven...tak jsem si raději udělala radost něčím jiným a koupila jsem si piercing-kostičku..Když přišlo vyhodnocení, myslela jsem že se v slzách utopím, vypadla jsem téměř před cílem...Míša šla dál psát nějaký test a slohovku..a já už jsem nevěděla o světě.Byla jsem tam sama ani mamku jsem tam neměla a utěšoval mě Míšin táta.Asi je jasné že to nepomohlo, vzala jsem domácí práce a jen jsem vylezla před školu, uvědomila jsem si že jsem tam nechala pomůcky k malování s trapasem jsem vlezla zpátky,koukali na mě jak na ducha a pádila pryč,ovšem po 10 minutách jsem si vzpomněla, že jsem tam nechala půjčenou desku na stojan, myslela jsem že hanbou umřu, když jsem tam zvonila..z té školy jsem přímo vyběhla a šla někam pryč( jen chci upozornit že Ostravu neznám a netuším kam jsem šla) a čekala na mámu. Hodně mě to zklamalo a v červnu taky proto končím s kreslením..chybělo 17 bodů....tenhle pocit ponesu na srdíčku až do smrti..jo říká se že za zkoušku nic nedáš, ale nejspíš se mluví jen o hmotných věcech:(:(:(:( Miška zkoušky udělala tak jí tímto gratuluji:-*



omlouvám se za pravopisné chyby



něco málo z mých domácích prací


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Ti můj blog?

Skvělý 43.8% (46)
Nic moc(do komentů napiš,co vylepšit) 21% (22)
Hrůza 12.4% (13)
Smaž to! 22.9% (24)

Komentáře

1 Makika Makika | Web | 15. února 2009 v 18:37 | Reagovat

Chudáku :( je to škoda ale s kreslením bys končit něměla ! ty obrázky jsou upe good

2 Arya-Melody Arya-Melody | Web | 31. března 2009 v 19:44 | Reagovat

faktys hezky kreslíš... nenechávej toho a kašli na náký ostraváky... jestli tě to baví, tak by si měla pokračovat... nemůže se vždy všechno povést... ;)

3 Lenke Lenke | Web | 8. července 2009 v 16:27 | Reagovat

hlásila ses na těžký obor a musíš to brát s rezervou,dostala jsi se do druhého dne a to už je úspěch :-),já být tebou tak krestlit nepřestávám...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama